Režiséra slavné kriminálky Strach postihl tragický osud

Rudolf Hrušínský a Radoslav Brzobohatý v kriminálce Strach.
Rudolf Hrušínský a Radoslav Brzobohatý v kriminálce Strach.

reklama

Kriminální film s majorem Kalašem je vůbec prvním celovečerním filmem režiséra Petra Schulhoffa. Mezi jeho domény patřily nejen detektivky, ale i komedie. Jen namátkou: Zítra to roztočíme, drahoušku...!, Bohouš, Já už budu hodný dědečku! či Příště budeme chytřejší, staroušku! Byl to mistr ve svém oboru, se kterým však pro jeho cholerickou povahu nebylo snadné vyjít.

Nekompromisní režisér

„Já jsem před kamerou vždycky rád improvizoval, což on ale bytostně nesnášel. Doháněl jsem ho k šílenství. Jednou mě vystrkal až před ateliér do deště a tam mě hodil do kopřiv,“ zavzpomínal například Luděk Sobota, který s ním natočil celkem pět filmů.

Na place striktně vyžadoval řád a disciplínu. A běda tomu, kdo neuměl text a přišel nepřipravený. „Byl do práce totálně zažraný, což je ku prospěchu věci, ale mnohdy to s ním bylo stresující. Pamatuji se, že někteří kolegové před natáčením měli bezesné noci. On si s nikým nebral servítky. Klidně seřval i ty největší hvězdy. Jedna kolegyně, co zapomněla text, to od něj schytala tak, že chtěla s herectvím seknout. Ale věděl, co dělá. Jeho filmy jsou úspěšné, jinak by se dodnes nevysílaly,“ prozradil před lety například Radek Brzobohatý, který v detektivce Strach ztvárnil nadporučíka Vargu.

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Strach - upoutávka

Pohnutý osud

Zatímco v profesním životě se Schulhoffovi dařilo, v soukromí to nestálo za nic. Už v dětství ho postihlo obrovské neštěstí, které ho navždy poznamenalo. Jako poloviční Žid strávil mládí v koncentračním táboře, kde přišel o otce, který mu zemřel přímo v náručí na tuberkulózu. Musel ho dokonce sám pohřbít...

Od té doby trpěl depresemi a ani rodinu nikdy nezaložil. Když mu bylo třiašedesát let, onemocněl zákeřnou rakovinou. Pocit bezmoci a vidina krutého, bolestného umírání ho dovedly k radikálnímu rozhodnutí vzít osud do vlastních rukou: 4. května 1986 spáchal sebevraždu.

„Měl přitom rozdělanou práci. Dopsal scénář k další kriminálce Příliš velká šance, kterou chtěl i režírovat. Nakonec to místo něj natočil Otakar Fuka. Musel chudák strašně trpět,“ zavzpomínal František Peterka, který patřil k Schulhoffovým dvorním hercům.

Text: David Laštovka

reklama

reklama