Šíleně smutná princezna: Proč Helena Vondráčková usínala a koho se Václav Neckář bál?

Šíleně smutná princezna patří mezi naše nejoblíbenější pohádky a v 60. letech byste moc lepších pohádkových filmů nenašli. Jak na natáčení vzpomínají Helena Vondráčková a Václav Neckář?
Helena Vondráčková jako Šíleně smutná princezna.
Helena Vondráčková jako Šíleně smutná princezna.
Filmové studio Barrandov

reklama

Kdykoliv se slavná pohádka v televizi vysílá a hlavní hrdinové Helena Vondráčková a Václav Neckář mají zrovna čas, nikdy si ji nenechají ujít. Oba mají na natáčení krásné vzpomínky. „Točilo se v létě. Nádherné to bylo v zámecké zahradě v Blatné v jižních Čechách, stejně tak na zámku v Bojnicích na Slovensku. Od té doby, když tam jedu vystupovat, se na ten zámek ráda dívám. Moc mě také bavily písničky Jana Hammera mladšího, tehdy osmnáctiletého. Jsou úžasné a nadčasové, zpíváme je doposud,“ prozradila zpěvačka.

Splněný dětský sen

Když ji režisér Bořivoj Zeman oslovil s nabídkou, zda by si nechtěla zahrát princeznu, málem se jí podlomila kolena. „Strašně mě to potěšilo, splnil se mi dětský sen. S mojí kamarádkou jsme si neustále hrály na princezny, mamince jsme vytahovaly šaty, boty a různé korále. Tenkrát pan režisér Zeman oslovil ředitele divadla Darka Vostřela, jestli by nás oba s Vaškem uvolnil pro natáčení, a zároveň mu nabídl roli jednoho z rádců ve dvojici s panem Josefem Kemrem,“ popsala Vondráčková. 

Po boku legendárních herců se cítila skvěle. „Na setkání s těmito filmovými velikány ráda vzpomínám. Velice jsem milovala Stellinku Zázvorkovou, která se o mě starala jako opravdová chůva. Vždycky byla milá a usměvavá. Stejně jako můj filmový tatínek, král, Bohuš Záhorský. Z pana Marvana jsem měla respekt, ale my jsme spolu vlastně ani moc obrazů netočili. Jinak všechno probíhalo v příjemném a přátelském ovzduší a natáčeli jsme všichni rádi, s láskou. Jediné, co mě nebavilo, to bylo všechno to líčení a přípravy. Navíc to probíhalo brzy ráno a my jsme měli před tím večerní představení, takže jsem někdy v maskérně usínala. Milovala jsem ale také všechny ty krásné kostýmy, které vytvořil Jan Skalický,“ dodala Helena Vondráčková.

Nachytaný Neckář

Také Václav Neckář, jenž ztvárnil prince, si vybavil několik vzpomínek. „Když mám příležitost, rád se na tuto pohádku pokaždé podívám. Mám radost, že písničky, které vznikly už v roce 1967, si zpívají děti po několik generací. Vybavuji si, že jsem rád jezdil na koních, a tak mě tedy pan režisér Bořivoj Zeman posadil na krávu bez sedla. Jmenovala se Máňa,“ přiblížil zpěvák.

Jeho otce, krále Jindřicha Spravedlivého, ztvárnil legendární Jaroslav Marvan, který si ho během natáčení náležitě vychutnal. „Pamatuji se, že v té době, když to natáčeli, nám s chutí líčil, jak nachytal Václava Neckáře. Povídal: ‚Koukám, jak si v šatně zkouší moji královskou korunu. On netušil, že ho vidím, tak jsem na něj zařval: Polož to! Takhle mladej a zkoušel by si moji královskou korunu? To si nezvykej! Vyčinil jsem mu. On se lekl, hned ji položil a utekl...‘ Tak se smál, že mu na to skočil. Vašek si myslel, že se na něj zlobí doopravdy, ale ze strany Jaroslava Marvana šlo pouze o legraci,“ vylíčil Petr Jančařík, s jehož maminkou Alenou slavný herec udržoval milostný vztah a měl s ní nemanželskou dceru. „Jako začínajícímu herci mi moc pomohl. A samozřejmě jako král, otec, byl přísný,“ okomentoval dávnou historku s úsměvem Václav Neckář.

reklama

reklama