S čerty nejsou žerty: Vybrala si pohádková princezna ve skutečnosti Ondřeje Vetchého, nebo Vladimíra Dlouhého?

Pohádková klasika S čerty nejsou žerty představila vedle řady hereckých hvězd i neznámou tvář mladičké Moniky Pelcové. V souladu s pohádkou se dívka skutečně zakoukala do jednoho z hlavních mužských představitelů...
Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

UP-iPrima České filmy (hlášky/S čerty nejsou žerty)

reklama

V nesmrtelné pohádce režiséra Hynka Bočana, která baví už několik generací a nesmí o žádných Vánocích chybět na televizních obrazovkách, ztvárnila panovačnou a ziskuchtivou princeznu Angelínu herečka Dana Bartůňková.

Síla autenticity

„Šla jsem na konkurz, kde bylo dalších sto adeptek. Mezi nimi plejáda slavných kolegyň jako Libuše Šafránková nebo Ivana Andrlová... Když jsem to osazenstvo viděla, chtěla jsem se otočit a jít domů. Byla jsem přesvědčená, že nemám absolutně žádnou šanci. Vladimír Dlouhý, který měl už roli Petra Machála jistou, tam seděl a nahazoval texty. Šla jsem mezi posledními, takže už jsem z toho dlouhého čekání byla docela unavená. Když jsem navíc vešla na scénu, zakopla jsem o nějaký kabel a z pusy mi nechtěně vyklouzlo jedno jadrné slovíčko. Pan režisér se na mě tak zvláštně a přísně podíval a já tušila, že jsem to zvorala. Za tří týdny přišel šok. Volali mi z produkce, že si vybrali mě,“ zavzpomínala herečka.

Pohádku S čerty nejsou žerty uvidíte si můžete přehrát v iPrima Videopůjčovně:

Samotné natáčení, které probíhalo o prázdninách, bylo velmi veselé. „Byly divadelní prázdniny, nikdo nikam nespěchal. Strávili jsme společně asi čtyři dny v Českém ráji, kde jsme i nocovali. Každý večer přinesl catering něco dobrého k jídlu a pití. Panovala skvělá, uvolněná atmosféra, povídalo se a u toho vymýšlelo, jak některé dialogy ještě vylepšit. Režisér Bočan byl úžasný v tom, že hercům nechával určitou volnost. No a nás, princezny, produkce v deset večer zahnala spát, abychom ráno nebyly oteklé. Samozřejmě jsme se pak vracely tajnými cestičkami zpátky,“ dodala s úsměvem.

Nezkažená princezna

Její filmovou sestřičku, princeznu Adélku ztvárnila Monika Pelcová, dnes Stará, pro kterou to mimochodem byla první a zároveň poslední práce před kamerou. Na place prožila obrovskou lásku s nešťastným koncem. „Ondra Vetchý a Mirek Dlouhý, velcí kamarádi už od konzervatoře, byli ve věku, kdy si dělali takzvané zářezy. Holky po nich šílely, mohli mít každou, na kterou si ukázali. V té době soutěžili, kdo bude mít lepší skóre, kdo jich víc sbalí. A když se na scéně objevila Monika, tedy Adélka, které bylo šestnáct let, bylo o zábavu postaráno. Krásná kořist. Oba zbystřili, kdo bude první,“ prozradila herečka. 

Tak snadné to ale pánové neměli. „Monika byla cudná, nezkažená dívenka z Olomouce. Taková panenka. Celou dobu navíc byla pod dohledem svého tatínka, který tam pobýval s ní. Dopadlo to ale tak, jak už to v pohádkách bývá. Zamilovala se do Mirka. Byla to její první, a tudíž největší láska, na kterou se nezapomíná...  Když Vladimír zemřel, strašně ji to sebralo,“ prozradila Dana Bartůňková.

Ondřej Vetchý v pohádkové roli
Autor: Filmové studio Barrandov Ondřej Vetchý v pohádkové roli

Příliš malá role

V pohádce zaznělo několik hlášek, které se staly legendárními. Například slova prince v podání Václava Vydry o tom, že tatínek vám vyhlásí válku. „Nikdy by mě nenapadlo, že to takhle zlidoví. Pamatuji si, že natáčení té scény bylo docela únavné. Na tak malém prostoru nás tam bylo docela dost a záběr s tou koulí na noze, která se tahala na vlasci, nebylo vůbec snadné natočit,“ přiblížil Vydra, který má při vzpomínkách smíšené pocity.

„Když mi zavolal režisér Hynek Bočan, abych přišel na casting, měl jsem velkou radost. Předtím mi svěřil mojí první velkou a hlavní roli ve filmu Půl domu bez ženicha, takže jsem jako mladý začínající herec po velkém úspěchu této komedie očekával podobně velký prostor i tady. Jenže po konkurzu se dlouho nikdo neozýval. Až po několika týdnech mi zavolali, že mám ztvárnit prince, což byla ale hodně maličkatá postava. Pouhé natáčecí dny. Nebudu zastírat, že jsem si tehdy představoval daleko větší prostor,“ usmál se Václav Vydra.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama