Nadešel čas brilantní Ivany Chýlkové, Čas sluhů

Jeden z nejlepších českých filmů osmdesátých let ověnčený řadou cen, a to se přitom jedná o režijní i scenáristický debut Ireny Pavláskové! Snímek, který vám vrátí víru v umění českých herců (Ivana Chýlková je jedinečná) a otřese vírou v institut manželství. Prima MAX si zapněte ve čtvrtek ve 20.00.
Záběry z filmu Čas sluhů
Záběry z filmu Čas sluhů
Bontonfilm
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Studentka medicíny Dana (Ivana Chýlková) je atraktivní mladá žena, která ovšem navzdory svému zevnějšku a inteligenci trpí komplexem méněcennosti. Poslední ránu jí zasadí milenec Marek (Miroslav Etzler), student ekonomie, kterého bezmezně miluje. Když ji Marek zavrhne, rozhodne se Dana dokázat mu, že o ni někdo stojí. Ze zoufalství přebere přítele Milana (Karel Roden) své nejlepší kamarádce Lence (Jitka Asterová) a přiměje ho, aby si ji vzal.

Čas sluhů - upoutávka
Čas sluhů - upoutávka

Po pěti letech je z Dany sebejistá domácí panička, která zcela rezignovala na vlastní kariéru. Našla se totiž v intrikách, pomluvách a v manipulaci s ostatními. S potěšením využívá slabošství a zbabělosti lidí kolem sebe, ale zneužít dokáže i obyčejnou lidskou slušnost. Zakládá si na postavení svého manžela v podniku zahraničního obchodu a neváhá ho přinutit, aby kvůli kariéře podrazil v práci kolegu a nastoupil na jeho místo…

Záběry z filmu Čas sluhů
Záběry z filmu Čas sluhů
Bontonfilm

Co k tomu dodat. Ivana Chýlková je ve své roli manipulátorky vynikající a skvělý je i herecký výkon Karla Rodena. Psychologické drama v režii Ireny Pavláskové působí dosti věrohodně, až z toho jde strach – strach ze všech vdaných žen. Ovšem na obranu všech vdaných žen nutno dodat, že na takovouhle mrchu, pánové, narazíte jednou za deset let. 

Záběry z filmu Čas sluhů
Záběry z filmu Čas sluhů
Bontonfilm

Možná jste netušili, že…

  • Jedná se režijní debut tehdy osmadvacetileté Ireny Pavláskové, která si k němu napsala i scénář. „Dobro a zlo v člověku, síla a slabošství, vůdcovství a podřízenost… To jsou témata, která mě vždycky zajímala, a která jsem se pokusila rozehrát pomocí příběhu mladého manželského páru,“ nechala se režisérka slyšet v jednom z rozhovorů.
  • Z jejích dalších pozdějších filmů můžeme zmínit třeba drama Corpus delicti (1991), Čas dluhů (1998), snímek Bestiář (2007) natočený podle knihy Barbary Nesvadbové či Bludičky (2010).
  • Čas sluhů získal Zvláštní cenu na festivalu v Cannes (1990), Grand Prix za debut na MFF v Montrealu (1991), Cenu kritiky na MMF v Moskvě a dalších sedm ocenění. Cenu na filmovém festivalu v Paříži získal i následující film Ireny Pavláskové, Corpus Delicti, a Čas dluhů se stal nejúspěšnějším českým diváckým filmem roku.
     
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama