Hoří, má panenko: Jak na specifické natáčení a Miloše Formana vzpomíná představitelka Růženy?

Slavná satirická komedie Hoří, má panenko je postavená na skvělých výkonech neherců, s nimiž dokázal Miloš Forman skvěle pracovat. Jak na natáčení vzpomíná jedna z výrazných nehereček?
Specifický hasičský bál ve filmu Hoří, má panenko.
Specifický hasičský bál ve filmu Hoří, má panenko.
Filmové studio Barrandov

reklama

Mohlo by se zdát, že z hlavních hereckých hrdinů legendární komedie hvězdného režiséra Miloše Formana, která byla natočena v roce 1967, už nikdo není mezi námi, jedna pamětnice se ale skutečně našla. Natáčení má stále v živé paměti a prozradila řadu zajímavostí a pikantních historek ze zákulisí.

Nečekaná hvězda

Alena Květová, dnes Sehnalová, nezapomenutelně ztvárnila postavu Růženy, ucházející se na nátlak svých rodičů o titul královnu krásy hasičského plesu. Ano, pamatujete si správně, dívka v černých šatech, trochu při těle, které se rozkutálely korále přímo pod stůl s tombolou, jež byla následně rozkradena.

Satiru Hoří, má panenko si můžete přehrát v iPrima Videopůjčovně:

„K roli jsem se dostala úplnou náhodou. Slavila jsem osmnácté narozeniny v hotelu Hubertus v Jílovišti a o pár stolů dál seděl Miloš Forman se svými spolupracovníky. Jednoho z nich za mnou vyslal s tím, že bych se mu hodila do filmu. Chtěli na mě kontakt, tak jsem jim ho dala, ale spíše jsem si myslela, že si jen z dlouhé chvíle ze mě dělají legraci,“ zavzpomínala paní Alena, která v té době byla zaměstnaná v Obchodní bance a o herecké dráze se ji ani nesnilo.

Několik měsíců se skutečně nic nedělo, nikdo se neozýval a ona už myšlenky na filmování postupně vypustila z hlavy. „Jednou v práci se ale najednou za mnou přiřítil můj šéf a už přes celou kancelář křičel: ‚Volá tě Barrandov!‘ Všichni z toho byli paf a já samozřejmě také. V telefonu mi oznámili, že mě zvou do filmového klubu, kde si vyzkouším kostým a v něm si mě nafotí. Tak se také stalo a já tu roli opravdu dostala. Žádný konkurz jsem dělat nemusela,“ přiblížila představitelka Růženy.

Specifická Formanova metoda

Ve filmu se vedle ní objevila celá řada neherců. Režisér Forman s nimi uměl skvěle pracovat. Měl na to jednoduchý fígl. „Před každou scénou nám vylíčil, co a jak máme udělat, co zhruba říci, vylíčil nám svoji představu a jelo se… Žádné texty jsme se učit nemuseli. Jenom po nás požadoval, abychom zůstávali takoví, jací jsme a na nic si nehráli,“ prozradila.

Hasičský sbor ve filmu Hoří, má panenko.
Autor: Filmové studio Barrandov Hasičský sbor ve filmu Hoří, má panenko.

Jednou Formana ovšem zradili komparzisté a musel kvůli nim zrušit celý natáčení den. „Trochu se utrhli ze řetězu,“ popsala s úsměvem. „Natáčeli jsme v kulturním domě ve Vrchlabí a pro zachování atmosféry pravého hasičského plesu točili přes noc. Vždycky tak od devatenácté hodiny do půlnoci. Komparz tvořili místní lidé, to byli ti, co seděli u těch stolů. Jednou se během čekání na klapku tak opili, že byli veselí až moc. Miloš se tehdy dost rozčílil, stopl celé natáčení a pokračovali jsme až další den. Alkohol, který se během bálu podával, byl skutečný. I my jsme si nějakou tu štamprličku na kuráž dali, ale nikdy jsme to nepřehnali,“ uvedla Sehnalová.

Příjemné natáčení

Hezké vzpomínky má i na největší neherecká esa Josefa Šebánka (kterého nejvíce proslavila trilogie o Homolkových) nebo Miladu Ježkovou (jež zazářila mimo jiné i v komediích Kulový blesk, Vesničko má středisková nebo Lásky jedné plavovlásky). „Když se třeba dotočila nějaká scéna, pan Šebánek za námi přišel, chytl nás za ramena, usmál se a řekl: ‚Tak to máme za sebou, děvčata.‘ Paní Ježková nám zase skládala komplimenty, jak nám to sluší. Přitom my jsme z těch šatů, co jsme na sobě musely mít, moc nadšené nebyly. Hrozně milý byl i ten starý pán, co hrál vysloužilého předsedu hasičů a celou dobu čekal na ocenění. On byl v reálném životě v podstatě stejný jako ve filmu,“ vybavila si „Růžena“, která za svou roli dostala královský honorář. „Kolik to přesně dělalo, to už si nepamatuju, ale v porovnání s tím, co jsem tehdy brala v bance, to bylo terno,“ poznamenala s úsměvem.

Přestože už si pak v žádném dalším filmu nikdy nezahrála, s Milošem Formanem zůstala v kontaktu až do jeho smrti. „Občas jsme se i navštívili. Byl to geniální režisér a úžasný člověk. Samozřejmě jsem se ho ptala, proč si do té role vybral zrovna mě. Odpověděl, že jsem pro něj byla prostě první volbou. Jakmile mě uviděl, měl jasno, že jsem pro tu postavu, co nosil v hlavě, ta pravá,“ uzavřela Alena Sehnalová.

reklama

reklama