Fenomén Vetřelec: Proč je každý film jiný a kdo je skutečný záporák?

Legendární sci-fi sága o Vetřelci je rozprostřena do několika dekád a každý snímek se o těch předchozích dost liší. Stejně jako interpretace, co je vlastně vztah hlavní hrdinky a děsivého xenomorfa zač.
Vetřelec 3
Vetřelec 3
20th Century Fox

reklama

Třetí díl slavné série Vetřelec uvidíte už ve středu od 22.15 na Prima MAX. Musíme také uznat, že první Vetřelec Ridleyho Scotta z roku 1979 zahájil jednu z nejobdivovanějších a také nejrozmanitějších filmových sérií. Zatímco první snímek byl především hororem, pokračování s názvem Vetřelci převedl James Cameron do podoby akčního filmu a třetí díl uchopil David Fincher opět psychologičtěji a komorněji. Další pokračování a různé odnože (Vetřelec: Vzkříšení, Prometheus, Vetřelec vs. Predátor či zatím poslední Vetřelec: Covenant z roku 2017) už měly kolísavou kvalitu i atmosféru, a přestože se většinou jednalo o nadprůměrné filmy, nejslavnější momenty tohoto univerza patří do 20. století. To však neznamená, že si i dnes nezaslouží pozornost.

Vetřelec 3 - upoutávka
Vetřelec 3 - upoutávka

Postava Ellen Ripley v podání Sigourney Weaver je totiž jednou z nejvýraznějších akčních hrdinek, která značně předběhla svou dobu. Desítky let předtím, než Wonder Woman a Captain Marvel dobývaly světová kina, procházela Ellen Ripley peklem a zachraňovala vesmír před děsivými xenomorfy. Během toho sice přicházela o děti, vlasy a vůbec vše milované, ale zařadila se do kánonu (nejen) akčních filmů. S čím vším se musela vypořádat?

Zmatené role

Existují velmi znepokojivé sexuální interpretace toho, co xenomorfové skutečně reprezentují. Vezměte si facehuggera, rané stadium vetřelce, který se své oběti přisaje na obličej, kontroluje její životní funkce a skrz ústa ji vlastně oplodní – z oběti se stává hostitel pro další fázi vetřelčího vývoje. Tímto hostitelem nemusí být samice (tedy v případě lidí žena), nýbrž může bez problémů jít i o muže, jak ukazuje už první díl Vetřelce. Dospělý xenomorf je také koneckonců bez vnějších pohlavních znaků, a dokonce i bez očí, jež by mohly naznačovat určitou komunikativnost či projevy emocí.

Vetřelec tedy může ztělesňovat patriarchální sílu, která si bez slitování podmaňuje vše živé, samozřejmě lidi nevyjímaje. Toxická maskulinita dokáže zničit celou společnost, a to včetně mužů – jak ukazuje xenomorfova nemilosrdná likvidace členů posádky lodi Nostromo bez ohledu na jejich pohlaví. Ideálním protivníkem mu proto může být Ripley, odvážná žena, která v prvním díle dokazuje své mateřské pudy péčí o kočku, v pokračováních se už stará rovnou o lidi (většinou dívky). Zároveň však nenaplňuje tradiční stereotypy ženství a dokáže se v případě potřeby osvědčit i v boji – činnosti dříve přisuzované téměř výhradně mužům.

Pokračování odráží dobu

Ve Vetřelcích se povaha nepřítele částečně změnila a k finální bitvě vyzve Ripley samotnou vetřelčí královnu. Ta plodí nová a nová vajíčka bez nutnosti partnera, možná tak představuje určitou sexuální uvolněnost, typickou pro 70. léta; oproti tomu Ripley, jakkoli stále emancipovaná, se začne starat o malou dívku a v postavě odvážného vojáka Hickse je tato pomyslná rodina uzavřena – návrat k tradičním hodnotám je kompletní.

Tato mateřská tematika dosahuje děsivého vrcholu ve třetím Vetřelci, v němž je Ripley proti své vůli oplodněna vetřelčím vajíčkem, a tak se musí vypořádat s tímto bizarním mateřstvím; paralely k těhotenství v důsledku znásilnění jsou na první pohled jasné. Hned na začátku se navíc diváci musejí smířit s nečekaným koncem několika oblíbených postav. V tu chvíli je zřejmé, o co se tehdy začínající David Fincher snažil – vzpouru proti zaběhlým pořádkům a jakýsi kulturní ikonoklasmus. Co Ridley Scott a James Cameron v duchu mentality 70. a 80. let vybudovali, musí být hned na počátku 90. let nastupující generací strženo.

Třetí Vetřelec je proložen množstvím náboženských symbolů, které však nejsou použity tradičním způsobem. Naopak, slyšíme hudební mše a vidíme znázornění křížů, avšak ocitáme se ve věznici překypující špínou, touhou po moci, sexuálním násilím i absencí víry v lepší zítřky. Z okraje společnosti však může vzejít vykoupení, které armáda z předchozího dílu přinést nemůže. A takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.

Androidi, korporace a vůle přežít

Hlavní hrdinka není zdaleka jediným zajímavým motivem celé ságy – od prvního dílu jsou totiž přítomni i androidi, uvědomělá umělá inteligence, jejíž role je napříč filmy hodně nejednoznačná. Ripley k nim totiž obvykle přistupuje s obavami a nedůvěrou, což se nejednou potvrdí; zároveň se však třeba na konci druhého dílu ukáže android Bishop jako velmi užitečný a obětavý člen týmu, jemuž se podaří překonat hrdinčina očekávání; ta, která nabyla negativními zkušenostmi s androidem Ashem z prvního filmu. Technofobický podtext je však patrný i u mnohých jiných sci-fi děl a až v 90. letech se začalo ukazovat, že nám technologický rozvoj může i leccos nabídnout.

Zaměřit by se šlo i na mocnou a bohatou korporaci Weyland-Yutani, která je ztělesněním všech špatností, jaké od podobných nadnárodních organizací očekáváme. Jedná se o projev nedůvěry vůči autoritám, kterou byla americká společnost v 70. letech výrazně prosycena? Zatímco Vetřelec z roku 1979 nenabízí žádné odpovědi na palčivé otázky, jak k průšvihu lodi Nostromo mohlo dojít (a především proč se jí nedostalo pomoci), Vetřelci z roku 1986 už zcela v duchu optimističtějších a myšlenkově přehlednějších osmdesátek na problém ukázat dovedou – a je jím chybující a arogantní jednotlivec, nikoli systém. Ve třetím díle je korporace opět anonymizovaná a svými praktikami na pomezí kapitalismu a fašismu už nebudí jen rozčarování a zklamání, nýbrž jednoznačný odpor. Bouřlivé devadesátky, jak se patří.

V prvním Vetřelci se hovoří o podstatě xenomorfa jakožto dokonalého organismu, který se prostě snaží přežít. Bez výčitek svědomí či nadbytečného přemýšlení o důsledcích svých činů. V jistém slova smyslu je lidským ekvivalentem této orientace na přežití právě Ellen Ripley, která v průběhu série ustojí i svou vlastní smrt – a díky specificky lidským vlastnostem kombinujícím mužské a ženské dovednosti dokáže s o poznání silnějším nepřítelem svádět vyrovnané bitvy. Nejen díky této optimistické myšlence (v jinak velmi temné filmové sérii) je postava ztvárněná Sigourney Weaver jednou z nejdůležitějších hrdinek filmové historie.

Jedinečnou sci-fi Vetřelec 3 uvidíte ve středu od 22.15 na Prima MAX.

reklama

Tento článek najdete v těchto speciálech

reklama