Znáte nejlepší umělce všech dob? Označení EGOT si vysloužila Audrey Hepburn či Whoopi Goldberg

Renesanční umělci dokážou uspět v řadě odvětví – a právě to umějí za oceánem ocenit. Která hvězdná jména se dostala do nejvybranější společnosti?
Audrey Hepburn ve filmu Snídaně u Tiffanyho.
Audrey Hepburn ve filmu Snídaně u Tiffanyho.
Paramount Pictures

reklama

Kdo je nejlepší filmař všech dob? A nejlepší hudebník? V každé branži se vedou rozsáhlé spory ohledně toho, jak určit své nejvýraznější či nejúspěšnější zástupce. Pokud však od těchto potyček vzhlédneme ještě výš a zaměříme se na umění jako takové, stává se otázka srovnávání umělců už zcela nepřehlednou. Jenže pozor, jedno kritérium pro určení těch nejúspěšnějších a zároveň renesančních umělců existuje. Skrývá se pod zkratkou EGOT.

Kdo zvládne všechno?

Tato čtyři písmena jsou v zámořské umělecké sféře hodně skloňována. Znamenají totiž zisk prestižních cen Emmy, Grammy, Oscar a Tony. Emmy oceňuje televizní počiny, Oscaři samozřejmě ty filmové, Grammy se týká hudby a Tony zase divadlu. Pokud se někomu podaří získat všechny tyto sošky, zařadí se do elitního klubu, který momentálně čítá pouhých 16 jmen.

Pojem se objevil v roce 1984, kdy herec a hudebník Philip Michael Thomas ambiciózně hovořil o tom, že právě k zisku všech těchto cen má nakročeno. Ironií osudu se mu nepodařilo získat ani jednu z nich, avšak do populární kultury vnesl tento způsob, jak zdůraznit talent i vytrvalost napříč uměleckými odvětvími.

Jména známá i tajemná

Z povahy tohoto fenoménu je jasné, že nejsnadněji dosáhnou zisku všech čtyř cen hudební skladatelé a také herci, kteří mohou získat Grammy třeba za nahrávku mluveného slova. To se také potvrzuje v praxi – pouze dva z 16 laureátů do těchto skupin nespadají (konkrétně režisér Mike Nichols a producent Scott Rudin). Mezi nejznámějšími oceněnými osobnostmi nalezneme jména jako Audrey Hepburn, Mel Brooks, Whoopi Goldberg, John Gielgud Andrew Lloyd Webber, Tim Rice či John Legend. Řadu dalších umělců však nejspíš neznáte – jedná se o hlavně skladatele, kteří se v záři reflektorů příliš nevyhřívají.

Můžeme se dohadovat o tom, zdali je vůbec možné jakékoli umění kvantifikovat a vzájemně hodnotit – to je však na jinou debatu. Stejně jako fakt, že pro specialisty na určité odvětví (například filmovou režii) je bez ohledu na kvalitu jejich práce téměř nemožné se do tohoto elitního klubu dostat. Inu, co na to říct, než – smůla. Naše touha po srovnávání a hledání hrdinů nás dovedla až k fascinaci nad renesančními kvalitami některých umělců. Nezbývá než pogratulovat.

reklama

reklama