... a jitra jsou zde tichá: Remake ruské válečné klasiky se pyšní hned několika rozdíly

Hrdinky filmu ...a jitra jsou zde tichá. Zdroj: Real-Dakota

Jestli jste už ztratili víru, že válečný film se dá natočit bez patosu a předvídatelně jalových dramatických kliček, které v rámci daného žánru musí soudný divák zkrátka vytrpět, ruská „Jitra“ vám otevřou oči.

Píše se rok 1942 a druhá světová válka zmítá zdecimovanou Evropou i Ruskem. Sympatickému staršinovi Vaskovi, veliteli protileteckého oddílu v Karelijské pustině, je přidělena jednotka dobrovolníků... tedy vlastně dobrovolnic! Jednotka je totiž složena výhradně z žen.

Když oddílu přijde depeše, že nedaleko nich seskočili dva němečtí parašutisté, jejich mise se zdá být snadná. Velitel vybere pět nejlepších děvčat a vydá se s nimi Němce zajmout. Až pozdě ovšem zjistí, že se nevysadili dva parašutisté, nýbrž šestnáct plně ozbrojených členů speciálního komanda...

Záběry z filmu A jitra jsou zde tichá Zdroj: FOXX NEW MEDIA s.r.o.

Možná jste o filmu A jitra jsou zde tichá netušili, že…

Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu spisovatele Borise Vasiljeva vydaného v roce 1969 a k prvnímu filmovému zpracování příběhu došlo již o tři roky později. „Rána“ z roku 1972 mají neuvěřitelných 188 minut a v roce svého uvedení byla nominována na zlatou sošku Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film. Bohužel to však nevyšlo. Ten rok si cenu odneslo absurdní italsko-španělské drama Nenápadný půvab buržoazie.
Oproti původní verzi tvůrci tentokrát značně zkrátili stopáž (na „pouhých“ 120 minut) a nebáli se zařadit i slušnou porci nahoty (takové společné sprchování třeba). Rovněž retrospektivní příběhy jednotlivých hrdinek bychom ve staré verzi marně hledali. Jinak se ovšem tento remake od první verze příliš nemění. Některé postavy pronášejí navlas stejné repliky a i záběry včetně úhlu kamery jsou často podobné.
Ještě jedna změna tu ale je! Neforemné představitelky sovětských soudružek vystřídaly tentokrát značně foremnější a přitažlivější vojandy, které ke spokojenosti zejména pánského publika pokládají život za vlast v pořadí oku lahodícím: od té nejošklivější k nejhezčí. Tomu se zkrátka nedá nic vytknout.

Režie: Renat Davleťarov, Arťom Vitkin Scénář: Renat Davleťarov, Jurij Korotkov Kamera: Semjon Jakovlev Hudba: Roman Dormidošin Hrají: Pjotr Fjodorov, Agnija Kuzněcova, Kristina Asmus, Sofja Lebeděva, Jekatěrina Vilkova, Anatolij Bělyj, Andrej Merzlikin, Darja Moroz, Viktor Proskurin, Maxim Drozd, Julija Polynskaja Uvedení: 2015