Proč i dnes zbožňovat klasické horory?

Mladík Andrew Braddock jako jediný přežije ztroskotání lodi a dostane se na podivný ostrov. Není až tak překvapen podivínským dr. Moreauem, jako spíš podivnými tvory, ze kterých se vyklubou výsledky doktorova experimentu a snahy přetvářet zvířata na lidi. Při jedné dramatické situaci Braddock zastřelí zraněného mutanta na jeho vlastní žádost, čímž se ale proviní proti zákonu, který pro ostrov stanovil sám Moreau, a ten má tedy jedinečnou příležitost zatáhnout do svého šíleného plánu samotného Andrewa.

Ostrov doktora Moreaua dáváme v pátek ve 20.15 na Prima MAX!

Připomeňte si s námi dobu vzniku kultovních lidských i jiných monster!

5) Drákula a Van Helsing

Dopisový román Brama Stokera sice přišel v roce 1897, dodnes však inspiruje autory děl, jako je Blade až po Stmívání

Děj knihy skrze fiktivní sled dopisů (oblíbenou formu románů v 19. století) popisuje trampoty britského právníka v Transylvánii, kde pozná podivínského hraběte Drákulu a zjistí, že mu usiluje o kejhák. Zápletka se pak přesune do Londýna, kde jde o kejhák pro změnu právníkově milé (Mína Harken, znáte z Ligy výjimečných) a vše nakonec s podporou tajemného geroje Vana Helsinga skončí opět v Transylvánii.

Paradoxem tak je, že sám Van Helsing je zde spíše v podpůrné roli. Story se primárně zaměřuje spíše na běžné lidské problémy, třebas starost o snoubenku nakaženou upíří nemocí…

I akcent na lidské starosti však z Drákuly dodnes činí více než mrazivé čitivo – a dost možná z něj udělal dílko, které inspiruje dodnes. Bela Lugosi jako Dracula, Foto: Universal Studios

4) Děsivě povědomý Frankenstein

Oproti Drákulovi přišel Frankenstein mnohem dříve – už zkraje 19. století v roce 1818.

Napoleon sotva dořekl své poslední slovo, průmyslová revoluce teprve začínala – a Mary Shelley, manželka básníka Percy Bysshe Shelleyho, se fascinována silou elektřiny i autorskou soutěží se svým manželem jala napsat příběh o mrtvole oživené elektrickou silou.

Frankenstein nebyl jenom o vražděníčku, ale především o strachu doktora Frankensteina (často zaměňovaného za jeho oživené bezejmenné monstrum) z jeho výtvoru, kterému však nedal jinou možnost, než být monstrem. Pointa? Člověk by si neměl zahrávat s principy, které nechápe…

Ať vyberete cokoliv od Terminátora po Battlestar Galacticu, podobný motiv opět najdete i v mnohem pozdější tvorbě. Pikantností navíc je, že v rámci oné soutěže napsal hostitel Mary Shelley, známý básník a bohém lord Gordon Byron, i kus povídky Vampýr, která později inspirovala rovněž Brama Stokera.Titulní obrázrek knihy Frankenstein z roku 1831, Foto: upload.wikimedia.org

3) Obraz Doriana Graye

Podobně jako Drákula vznikl i Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda až na konci storočí – v roce 1890.
Titulní Dorian Gray je zde povrchním požitkářem, na nějž nemá život vliv – cokoliv špatného se mu totiž stane, přenese se na ukrytý obraz. Dorian se díky tomu stane lidským démonem, jenž skrze své bezuzdné užívání zkazí život nejedné další postavě a nakonec konečně i sám sobě.

Tenhle viktoriánský román perfektně zachycuje dodnes kultovní téma monster vyvěrající z lidského chování – nejde tu o obrovitánské potvory, co tlapou zničí město, ale o teror uvnitř nás samotných.

Stejně jako jiná díla z našeho seznamu, i Obraz Doriana Graye se setkal s masivní nenávistí kritiky – a o dekády později se dostal mezi nejoceňovanější díla 19. století… Obraz Doriana Graye, Foto: upload.wikimedia.org

2) Schizofrenní případ dr. Jekylla a pana Hyda

Zjevení zvláštního a děsuplného pana Hyda v Londýně vyvolá otázky o jeho původu. Odhalení, že jde původně o dr. Jekylla, který pozřel drogu vlastní výroby, bylo samo o sobě nové – ale Hyde navíc časem nabývá na síle a schopnosti rozsévat teror.

Novela skotského spisovatele R. L. Stevensona z roku 1886 předpověděla schizofrenní 20. století a oblibu učinit z lidské svině klaďase a opačně. Z čehož pak těžily třebas filmy jako Rebel bez příčiny i aktuální Hranice nemožného…

Jekylla a Hyda jde sice číst i jako varování před návykovými látkami, stejnou měrou však varuje i před příliš prudérními ctnostmi, které prostě tak či onak vybublají na povrch. Kniha sama se však nedočkala tolika pokračování a inspirací (pokud za ně nepočítáme třebas Hulka z Avengerů...).

Doktor Jekyll a pan Hyde
Doktor Jekyll a pan Hyde

1) Prorocký ostrov doktora Moreaua

Zatímco Drákula přinesl skutečné monstrum, H. G. Wells (mj. autor Války světů a jeden ze zakladatelů sci-fi) se znovu soustředil na zlo působené lidmi. Jak se sluší a patří na super děj!

Story Ostrova doktora Moreaua (1896) řeší titulní ostrov, na němž se neméně titulní doktor snaží svými experimenty udělat ze zvířat inteligentní pololidi – jenže zvířata se často vracejí ke své původní podstatě.

Stejně jako jiná dílka v seznamu varuje Ostrov doktora Moreaua před nebezpečím bezuzdných experimentů, které sice můžou být vykonávány v dobré vůli, o to strašnější však často jsou. Pozdější patálie jako holocaust, vznik jaderných zbraní i filmy jako Planeta opic si všechny do jednoho s Wellsovou vizí notují snad až příliš povědomě.

Podobně jako Obraz Doriana Graye také Ostrov doktora Moreaua byl hlasitě odsuzován dobovou kritikou jako dílo zvracené, nechutné a amorální...

Možná právě to je však osudem podobně zlomových děl i autorů – být nenáviděn svého času, ale i více než sto let po svém životu inspirovat další.


(lol)