Věděli jste, že druhá světová vlastně začala v Číně? 3 války, které vypadaly úplně jinak, než si myslíte!

I za cenu rizika, že vám zkazíme mladické ideály, je nutné si přiznat, že mnohé válečné filmy poněkud zkreslují historickou realitu. Tom Hanks na den D skutečně nezachránil posledního syna jisté rodiny, Rambo nezavršil Vietnam záchranou zajatců, a i nás sobotní večerní opus Tenká červená linie popisuje pouze ždibíček z celé tichomořské fronty. Vybrali jsme tři velké konflikty, které mají ve filmech často jen jednu, nejomílanější podobu, v reálu však měly i docela jiné tváře.

3) Vietnamská válka

Když se řekne „Vietnam“, leckdo si vybaví neprostupné džungle, z nichž na americké hrdiny vyskakují maniakální komunističtí bojovníci. Zvláště pro USA je Vietnam bolístkou, která přivodila smrt 60 tisíc vojáků, nemluvě o doživotních fyzických i psychických následcích na mnohé další.

Jenže nejklíčovější bitvy vietnamské války se ve skutečnosti vedly ve městech a o města. Ať už jde o brutální bombardování Severu při operacích Linebacker I a II, či přímo pouliční boje během ofenzivy Tet, kdy komunistické bojůvky krátce ohrozily i americkou ambasádu, právě tyhle okamžiky formovaly názor americké i světové veřejnosti proti válce.

Ani vidina USA jako hlavní bojující strany navíc není moc přesná – spojenecký Jižní Vietnam Američany početně přečísloval skoro třikrát, na jeho straně navíc bojovalo i 50 tisíc Jihokorejců nebo více než 7000 Australanů. Ačkoliv přitom 60 tisíc mrtvých Američanů křičí slovem "tragédie", vietnamských civilistů dle nejvyšší odhadů zemřelo až kolem dvou milionů. Což je číslo, díky kterému lze říct, že ve vietnamské občanské válce prohráli především sami Vietnamci.

2) Válka s Japonskem, druhá světová válka

Díky filmům jako je Bitva o Midway panuje představa, že byly pro porážku Japonska klíčové střety letadlových lodí, popřípadě ještě mariňáků na několika izolovaných tichomořských ostrovech. I když to vcelku dobře popisuje jádro bojů o samotný Tichý oceán, tichomořská fronta by se neobešla bez vázání japonských sil i na druhé straně fronty – v samotné Asii.

A tady už dostává celý konflikt pár letadlovek proti pár jiným letadlovkám skoro podružný charakter. Japonská invaze do Číny si totiž vysloužila pověst srovnatelnou s bojem o kontinentální Evropu, akorát jí u nás skoro nikdo nezná. Sino-japonská válka dokonce začala už v roce 1937, de facto tak posunuje historický počátek druhé světové o dva roky dozadu.

Během brutálního, stále prodlužovaného konfliktu o Čínu a okolí zemřelo dohromady snad až ke třiceti milionům lidí (z toho 17 až 22 milionů civilistů), čímž toto bojiště, které vázalo většinu japonských vojáků, překonává celou východní frontu v Evropě (odhady zabitých sovětských civilistů činí 14 až 17 milionů).

Ve válce přitom bojovala i řada Evropanů, a kdyby Čína padla, mělo by Japonsko otevřená vrata do prakticky nechráněné Indie (která byla spojencům tak loajální, že se hned po válce raději osamostatnila…) a na Střední východ. Zatímco pak Tichomoří bránila mohutná americká flotila, Indický oceán zůstal v režii menší britské flotily. Historici proto spekulují, že kdyby se Japonsko namísto Pacifiku soustředilo na Indický oceán, mohlo rozvrátit či ovládnout britské državy a rychle postoupit až k Bagdádu.

1) První světová válka

Zákopová válka, to je svinstvo! Pro dominantní vykreslení zákopové války jako primární fronty První světové ale byly zákopy západní fonty opět jen podružnou fází celého konfliktu.

Zatímco se totiž fronta ve Francii na dlouhé roky ustálila, jinde po světě se brutálně linula do všech koutů - na východě přinesla porážku carským jednotkám a přivodila Rusku revoluci, na jihu se bojovalo o Alpy, a i v Africe dával německý generál Paul von Lettow-Vorbeck britským koloniálním silám na budku až do konce války díky své partyzánské taktice. Nikdy tu nebyl poražen především díky tomu, že se svými muži (mj. se proslavil i rovnostářským zacházením s černými vojáky) zůstal v pohybu.

Dokonce i první měsíce války na západě byly velmi mobilní. Až poté se generálové rozhodli, že bude lepší vyčkávat v úkrytu a občas poslat pár batalionů na smrt. Čistě proto, aby nepřítel neusnul.

Z hlediska přispění k porážce Německa byla pro západní státy vlastně mnohem významnější válka na moři a blokáda Německa, popř. protiponorková válka, které se takové pozornosti filmů nedostává (což je ale vlastně logické, protože zákopová válka byla tak absurdním vynálezem, že fascinuje umělce dodnes). Kdyby Německo překonalo britské a francouzské námořnictvo a udrželo plynulé zásobování a ekonomiku, byly by všechny francouzské zákopy k ničemu. Když nakonec došlo díky americkým posilám na prolomení zákopových linií, čtyřmi roky bojů vysílené a ekonomicky podlomené Německo nebylo najednou sto udržet jedinou frontu. A to i přesto, že předtím bojovalo se solidním úspěchem hned na několika najednou.

Válečné drama Tenká červená linie, které vám ukáže hrůzy války v Tichomoří, začíná v sobotu ve 22.05 na COOLu!